Vorpommersche Boddenlandschaft

Národní park Vorpommersche Boddenlandschaft je největší chráněnou oblastí u pobřeží Baltského moře.  Do češtiny by se název tohoto národního parku přeložil asi jako Národní park Laguny Předních Pomořan. Park má rozlohu více než 800 km2 a je v něm ochraňovaná jedna z posledních netknutých přírodních oblastí v Evropě.

Území národního parku se táhne od poloostrova Darß-Zingst až po západní pobřeží Rujány. Park obepíná dvě velké mělké přímořské lagunové oblasti, které se nazývají „bodden“.Oblast je tvořena strmým pobřežím a dunami, kosami a pobřežními jezery. V těchto místech se slaná voda z Baltského moře mísí se sladkou vodou zdejších lagun. Tyto vody jsou líhní mnoha druhů ryb a útočištěm obojživelníků. Také zde hnízdí vzácní vodní ptáci a během jara a podzimu se sem snáší kolem 60 tisíc jeřábů, kteří putují ze Skandinávie. Takovéto hejno jeřábů je více než třetinou z jejich celkového počtu žijících v Evropě. Tito velcí ptáci s protáhlými krky si zde obstarají potravu a poté se vydají k přeletu Baltského moře nebo Evropy.

Polovina národního parku leží pod vodou největšího brakického moře na zemi, což je polouzavřená vodní masa, mající volné spojení s volným mořem. Ve zdejších vodách je jen nízký obsah soli, čemuž se již stačily přizpůsobit četné druhy rostlin a živočichů. Ryby žijící v těchto vodách sice běžně najdeme také na otevřených mořích, ale zde si vytvořily vlastní populace, čímž se od svých příbuzných žijících ve slané vodě výrazně odlišují. Ve vodách oblasti Bodden se dokonce střetávají živočichové dvou odlišných prostředí. Vedle sebe zde žijí mořští měkkýši Hydrobia ulvae a zubovci říční, kteří obývají pouze čisté sladkovodní toky a nádrže. Zdejší krajina je tvořena lagunami, pobřežím, strmými břehy, lesy, písečnými přesypy, močály, slanými loukami i pásy rákosu, které se zde vyskytují velmi blízko sebe a poskytují útočiště pro mnoho druhů živočichů a rostlin pocházejících ze zcela rozdílných prostředí.

Z historického a geologického hlediska je to útvar ale poměrně mladý, jelikož vznikl až po poslední době ledové, tedy před asi 10 000 lety. Poté, co roztál poslední ledovec se na severu a východě zvedl skandinávský štít, ale baltské pobřeží naopak kleslo.  Téměř o 4000 let později začalo Severní moře pomalu pronikat do obrovského jezera ve vnitrozemí, které však zůstalo za ledovými horami. Posléze tato voda zaplavila pevninu a z původních vysokých štítů se vytvořily ostrovy, které byly neustále omývány mořem. To z nich odlamovalo velké kusy, které se na jiném místě vynořily a vytvořily kosy nebo poloostrovy. Před 4000 lety už krajina Bodden vypadala skoro stejně jako dnes, i když se neustále mění. Mořské vlny a proudy pořád dokola přesouvají písek z jednoho místa na druhé. Například poloostrov Darß-Zingst byl původně dvěma ostrovy Darß a Zingst, které přesouváním písku srostly v jeden celek. Stejný posun jde pozorovat také na ostrově Hiddensee, který se neustále přibližuje k Rujáně. Mořské proudy táhnou písek z jeho jižního konce na sever, kde jej naplavují. Postupně tak vznikají mělčiny a písečné nánosy, ze kterých se nakonec vytvoří malé ostrůvky. Na zdejších suchých písečných přesypech se pak uchytí rostliny, které se adaptují na slanou půdu a svými kořeny zpevní ostrovní pevninu. Nakonec v této pusté krajině můžeme vidět vyrůstat keříky, jalovce i první borovice. První rostlinný porost sice bývá strohý, ale časem tak připraví ideální podmínky pro růst buků, bříz a dubů, které nakonec vytvoří hustý smíšený les.

Tyto mělké pobřežní oblasti bývají při deštích neustále zaplavovány. Vhodné podmínky zde našla slanomilná vegetace slaných luk, která je typická pro pobřeží všech středoevropských moří. Vzácně se zde vyskytují také slanomilné rostliny jako je například pelyněk pravý či limonit , pro které je tato voda až příliš sladká. Zmenšil se zde také počet ostatních druhů, jejichž původní domov byl v celém Baltském moři. Mezi tyto druhy patří divoký celer a červenohnědé rákosí. V oblasti Bodden našly své poslední útočiště. Baltské moře je známé tím, že zde neexistuje příliv a odliv, rozprostírá se zde však rozsáhlá větrná pobřežní přílivová mělčina. To znamená, že když po několik dní vane vítr pouze jedním směrem, odsune s sebou velké množství mořské vody a zanechá po sobě mělčinu. Poté, když vítr ustane, veškerá vody se vrátí ve vlně zpět a zaplaví nízko položené písečné oblasti, ve kterých se může voda držet i několik týdnů. Při slunečním záření a odpařování vody se koncentrace soli zvyšuje, zatímco při dešti je obsah soli ve vodě nižší. Tyto velké změny snáší jen velmi málo živočichů, jedním z nich je mořský červ pískovník rybářský. Těchto červů je zde takové množství, že bez problémů uživí zdejší ptáky, jako je tenkozobec opačný nebo jespák písečný.

V oblasti Bodeen se však nachází ještě jiný druh přílivové mělčiny, která se nachází pod strmým pobřežím, tzv. trništěm. Tato pobřežní přílivová mělčina je posetá četnými skalami a velkými kameny, které pokrývá chaluha bublinatá a jiné velké mořské řasy. Jde o ekologický prostor a odlišné životní prostředí, které vyhledávají ptáci, jako je kameňáček pestrý a jespák mořský. V národním parku Vorpommersche Boddenlandschaft panuje mírné středoevropské podnebí s kontinentálními vlivy. Denní teploty v létě jsou okolo 20°C, v zimě často klesají pod 0°C a na vodě se vyskytují kry.

Národní park je oblíbenou a vyhledávanou rekreační oblastí, proto zde najdeme také velký výběr ubytovacích zařízení. Největším ostrovem parku je Hiddensee, kde jsou zakázána auta. Dům návštěvníků u hlavní cesty informuje o zvláštnostech národního parku. Toulat se po parku můžete s průvodcem nebo sami a můžete si vychutnávat jeho působivou a neporušenou přírodu. Vydejte se například do Darßkého lesa, který je největší souvislou lesní oblastí tohoto národního parku. Jedním z nejnavštěvovanějších přístavů v Bodden je přístav v Ahrenshoopu na západním okraji národního parku. Pokud budete cestovat po Osterwaldu na poloostrově Zingst, můžete se kochat nádhernými vyhlídkami jako je Parmort a Hohe Düne, které také vedou historicky významnými slanými loukami. V této oblasti se vyskytují vzácné druhy zvěře, jako je jelen evropský či divoká prasata, které lze pozorovat z minimální vzdálenosti. Podniknout můžete také okružní jízdu lagunami v historické lodi. Po zdejších turistických trasách se dostanete až na největší písečný výběžek Rujány. Nejvhodnější dobou pro návštěvu národního parku je bezpochyby podzim, kdy jsou zde vhodné podmínky pro pozorování tahu jeřábů.

- red -

Předchozí články z Německa:
Romantické Porýní
Perly na Labi
Krausnick - tropy pod střechou
Jak se slaví Vánoce v Německu
Kam s dětmi na hory? Do Schwarzwaldu!