Berchtesgaden - národní park

Berchtesgaden - národní park

Vysokohorský národní park Berchtesgaden patří mezi nejstarší chráněné oblasti v Alpách a je také nejstarší chráněnou oblastí Německa. Najdeme ho v jihovýchodní části Německa, v Salcburském kraji, na hranicích s Rakouskem. Byl vyhlášen v roce 1978 a rozkládá se na území o rozloze 210 km2.

Na tomto chráněném území se vyskytují rozsáhlé lesy, zelené horské pastviny a strmě se zdvihající skály. Národní park Berchtesgeden byl dokonce organizací UNESCO vyhlášen biosférickou rezervací.

Myšlenka ochraňovat flóru a faunu v Berchtesgadenu přišla doslova „za pět minut dvanáct“. V průběhu 19. století zde byly totiž vykáceny celé horské pralesy, obrovské modříny padly, aby z nich byly zhotoveny můstky na Starnbergském jezeře a místní nádherné smrky byly spáleny v kamnech. Když si zde majetní lidé začali stavět své honosné příbytky, používali k obložení stěn voňavé dřevo mnohaletých limb. V tomto období zmizela ze zemského povrchu téměř třetina alpského lesního porostu. Krajina v berchtesgadenské oblasti byla doslova zpustošena kácením, vypalováním, klučením a klimaticky podmíněné klesání hranice stromového pásma bylo ztraceno. Tyto obrovské škody se samozřejmě odrazily také na stavu lesní zvěře. Zvířata, která byla považována za zbytečná či člověku nebezpečná byla bez milosti vybita. Posledního medvěda zde ulovili v roce 1835 u Ruhpoldingu a poslední vlk byl zastřelen u Steinernes Meer v roce 1836. Také poslední vzácný orlosup bradatý byl jen tak pro zábavu zastřelen v roce 1955 ve Wimbachtalu. Toto období bylo posledním také pro zdejší volně žijící rysy. Oproti tomu kamzíci, srnci a jeleni byli odchováváni a někdy dokonce přemnoženi v tradičním loveckém revíru bavorských králů.

Autor: Hardo Müller

Teprve na konci 19. století došlo ke snaze chránit tuto jedinečnou alpskou přírodu. Ochranáři měli vzor v americkém Yellowstonském národním parku. V roce 1910 si konečně prosadili, aby bylo 8300 hektarů u Königssee a v oblasti Watzmannu prohlášeno Okrskem ochrany rostlin Berchtesgadenských Alp. Dříve zde hojně rostly vzácné alpské rostliny typu rododendronu, protěže, čemeřice, střevičníku a dalších druhů orchidejí. Lidé je však ve velkém doslova sklízeli, aby si jimi mohli vyzdobit sváteční tabule doma nebo v luxusních hotelích. Tento chráněný okrsek se postupem času začal rozšiřovat, dělil se na stále větší chráněné oblasti a nakonec byla celá oblast v roce 1978 vyhlášena Národním parkem Berchtesgaden. Od té doby se ochránci přírody a vláda snaží dát zdejší krajinu do původního stavu a je usilováno o zachování poslední druhově rozmanité alpské divočiny. Nedochází zde ale k žádnému  zalesňování ani odklízení starého suchého dřeva, jelikož hlavním účelem je, ponechat les sám sobě, aby se přirozeně rozvíjel. Je zde zakázáno kácení stromů a ochránci pouze příležitostně obohacují zdejší monokultury o přirozené dřeviny, které se následně opět přemění na horský smíšený les. Myslivci je také sledován a redukován stav lovné zvěře, aby nedocházelo k přemnožení a jejich stav byl na ekologicky únosné míře. Tím se zamezí také nežádoucím škodám způsobeným okusem.

Poslední zbytky pralesa, který v dávných dobách pokrýval celé Alpy, se nachází mimo turisticky frekventovaná místa. Původní porosty jedlí, smrků a buků najdeme stále ještě na hoře Rotofen v Lattengebirge měřící 1369 metrů a také v oblasti Gamskendl nedaleko Reichenhallu. Vzácné staleté modříny a buky najdeme na Untersbergu a na Reiteralm u Mühlsturzhornu. V některých vysoko položených oblastech se dochoval dokonce původní les borovice blatky, jinde zase přežil zbytek smrkovo-modřínového lesa.

Národním parkem dnes vede množství značených turistických stezek, kterými se můžeme dostat k přirozeným lesním oblastem, které po ukončení těžby dřeva opět získaly pralesní charakter. Častým cílem turistů je poloostrov v jezeře Königssee, kde najdeme poutní kostel sv. Bartoloměje a který bezprostředně hraničí  s divokým horským smíšeným lesem. Na břehu jezera Obersee se tyčí mnohasetleté javory a smrky zarostlé kapradím a mechem. Pod nimi se vytvořilo ideální prostředí pro zimolez alpský, bez červený, brslen evropský a růži šípkovou. Až do podzimu se zde můžeme kochat kvítky žlutých upolínů a světle modrých barvínků.

Autor: Black Dots

Díky ochraně se příroda v národním parku Berchtesgaden pomalu navrací ke své původní podobě. Místní prales se neustále rozšiřuje a dříve hospodářsky využívaný les získal také pralesní vzhled. Do volné přírody se však již nikdy nevrátí medvědi, rysi ani vlci, kteří zde byli během nešťastného 19. století vybiti do posledního kusu. Pouze orlosup bradatý již opět krouží nad těmito překrásnými pohraničními horami. Přilétají sem z Rakouska, kde se ochránci přírody již několik let snaží o jejich návrat do volné přírody a o opětovné zdomácnění. Park je dnes také domovem a útočištěm kamzíků, kozorožců a svišťů.

V národním parku vládne mírné podnebí, kde se ve vyšších polohách vyskytuje větší množství srážek. Během léta dochází k častým bouřkám. Průměrná roční teplota je v údolích kolem 6-8°C a na horách mezi 2-4°C.

Perlou národního parku je již jmenované Königssee (Královské jezero) se smaragdově zelenou vodou. Hřeben mezi Bavorskem a Salcburkem tvoří přírodní chráněná oblast Kamenné moře, kde najdeme neúrodné krasové náhorní roviny, široké doliny a četné jeskynní oblasti. V Kamenném moři je registrováno na 800 krasových jeskyní. Dominantou národního parku je hora Watzmann a 1 875 metrů vysoká hora Jenner, na kterou je možné se nechat vyvézt v kabině lanové dráhy. Geologicky zajímavou oblastí je wiembachská suť. V Berchtesgadenu jsou skvělé podmínky pro milovníky pěší turistiky, jelikož je zde bohatá nabídka túr nejrůznějších obtížností. Výlet můžete podniknout Watzmann nebo od jezera Hintersee do Klausbachtalu. Úřadem národního parku bývají organizovány také zdravotní výlety po parku. Ubytování je možné si zajistit téměř v každé osadě, kde je dokonce možnost pronájmu letních bytů.

Článek byl zobrazen 8 484 krát.