Jak se slaví Vánoce v Německu

Jak se slaví Vánoce v Německu

Vánoce jsou jedny z hlavních svátků v roce, které slaví mnohé národy. Časově jsou umístěny do zimního období. Podle křesťanského náboženství jsou to svátky narození Ježíše Krista – 24. prosince. Zvyky mají ale také svá specifika, která svátkům přidávají punc originality a jedinečné atmosféry. Jaké vánoční zvyky mají naši sousedé v Německu?

Jak vzniklo slovo „vánoce“?
Toto slovo žije už do pradávna. Je vlastně zkomoleninou. Naši předkové slavívali slunovrat od 21. prosince do Nového roku – tedy 12 svátečních dnů – to byly kdysi symboly 12 příštích měsíců. Svátkům zimního slunovratu se říkalo „čas o 12 nocích“, později „dvanáctnoce“, = „dvánnoce“ a nakonec „vánoce“.

Předvánoční čas začíná adventem. Slovo advent je latinské a znamená příchod. Na bohatě prostřené sváteční tabule, hojnost dárků, stromečky a koledy se těší lidé o Vánocích v různých zemích. Mnohé z tradic a obyčejů, jako zdobení vánočních stromků, mají v Německu svůj původ. Podle některých pramenů i štědrovečerní kapr. Svátky ale mají také vlastní originální detaily.

Prvenství stromečku a skleněných ozdob
Původně nezdobený vánoční stromeček se poprvé objevil v Německu. Mají tam i stromeček zvonící, kterému říkají andělské zvonění. Tradiční Štědrý večer se v Německu odehrává nejčastěji kolem jedličky, s rozsvícenými svíčkami a barevnými ozdobami. Němci mají rádi co nejnápadnější ozdoby ve tvaru zvířat, ježíšků či muchomůrek.

Německo má ještě jedno prvenství, a to jsou skleněné vánoční ozdoby. Původní výroba je známá už od 16. století. Dlouhou historii v jejich výrobě má především městečko Lauscha, kde dodnes fungují dvě sklářské továrny. Stromeček se zdobí také ozdobami z tzv. leoninských drátků, které vždy nesly společný název lameta. Tradičními ozdobami jsou však sláma a sušené ovoce. Do německé vánoční domácnosti patří i jesličky. Němci rádi zdobí nejen vánoční stromky ve svém obýváku, ale pokud možno i keře a stromy před domem. Řetězy z barevných světel mívají také v oknech a na balkonech.

U německých sousedů naděluje dárky Christkind neboli Ježíšek. Zejména v severních oblastech se zachoval vznešený Weihnachtsmann, který má dlouhý plášť s kapucí a zrzavé vlasy i vousy, a cestuje na divokém větru. V domácnostech nechybí adventní věnec z chvojí se čtyřmi svíčkami, které symbolizují čtyři neděle před Vánocemi. Adventní kalendář mají děti obyčejný i čokoládový, na kterém otevírají jedno okýnko až do Štědrého dne.

Co mají odlišného?
Vánoce v Německu jsou v mnohém podobné našim Vánocům, českým Vánocům. Pokud bychom chtěli objevit něco, co příliš lidí nezná, asi bychom se dostali ke krušnohorským pyramidám. Jako se u nás staví betlémy, tak tam se staví obrovské pyramidy. Původ pyramid je nejspíš spojen s bývalým zvykem, kdy se do domácností nebo do kostelů nosily zelené větve. Ty se stavěly do pyramidy a nahoře se nechávala svítit svíce. Zkušenost krušnohorských havířů se propojila ve zvyk vytvářet stupňovité pyramidy, které mají na vrcholu otáčivou vrtuli. Ta se točí díky tomu, že na okrajích pyramidy jsou uspořádány svíce. Možná známe pyramidy malinké, ale málokdo asi zná pyramidy, které mají třeba až 12 metrů. Takové unikáty bývají centrem vánočního dění v krušnohorských vesničkách. Tradice těchto obřích pyramid vznikla asi ve 30. letech minulého století.

Vánoční německá kuchyně nabízí mnoho pokrmů z ryb, jako jsou pečená štika, candát na roštu, plněný kapr a podobně. Nejoblíbenější je však husa nebo kachna s červeným zelím a bramborovým knedlíkem s jablky a slaninou. S oblibou se podává konšelská mísa, která se skládá z kousků vepřové pečeně, kachny, husy, krůty, uzeného masa a ze smetanových klobás. Lahůdkou na závěr bývá jablečný závin, do kterého se přidávají kompotované třešně. U svátečního stolu nechybí ovocný salát s příchutí šampaňského nebo likéru. Společná je záliba ve vánočním pečivu, ať už jsou to skořicové hvězdičky, máslové placičky, v Sasku rozinková štola nebo v Bavorsku perníkové koláčky. Nikde ale nechybí vánoční máslová štola s rozinkami, mandlemi a kandovaným ovocem.

Již více než 300 let se v německých domácnostech připravuje vánoční štola. Přibližně od 18. století se na území celého Německa peče vaječné cukroví, kterému se nejčastěji říká marcipán chudých nebo Springel. Němečtí perníkáři začali lepit na své výrobky grafické kolorované obrázky, které na přelomu století nahradily lesklé tištěné obrázky Mikulášů, čertů a andělů.

-ar-

Recept na německou vánoční štolu ze Saska
Potřebujeme 750 g mouky, 150 g másla, 180 g rozinek, 150 g sladkých mandlí, 50 g hořkých mandlí, 60 g kandované pomerančové kůry, 180 g kandované citronové kůry, 5 polévkových lžic rumu, 70 g kvasnic, ¼ l mléka, 50 g másla, 50 g moučkového cukru, strouhanou kůru z jednoho citronu, vanilinový cukr, sůl, máslo na vymazání plechu.

Mouku prosejeme do mísy, uvnitř uděláme důlek a do něho vlijeme kvasnice rozmíchané ve čtyřech polévkových lžících mléka se špetkou cukru. Necháme vykynout. Jakmile kvasnice vzejdou, přidáme zbytek vlažného mléka, cukr, vanilinový cukr, sůl, máslo nastrouhané na vločky a citronovou kůru. Vařečkou zaděláváme těsto tak dlouho, až se na povrchu začnou dělat puchýřky. Přidáme kandovanou kůru, oloupané a krájené mandle, rozinky a rum. Pečlivě promícháme a necháme na teple 15 minut odpočívat.

Na pomoučeném vále rozválíme těsto do čtverce o velikosti 30 x 40 cm. Svineme jej do závinu, přikryjeme utěrkou a necháme patnáct minut odpočívat. Do středně vyhřáté trouby vložíme závin a asi 40 až 50 minut pečeme. Upečený závin ihned polijeme rozpuštěným máslem a posypeme moučkovým cukrem.

Článek byl zobrazen 139 881 krát.