Trevír - německý Řím

Trevír - německý Řím

Trevír je nejstarší město Německa, bývalá rezidence šesti římských císařů, léta pokládaný za druhý Řím. Dodnes je jednou z nejbohatších pokladnic památek Římské říše, které dokážou návštěvníka přenést časem do dob dávno minulých. A aby toho nebylo málo, zdi zdejšího chrámu ukrývají Kristovu tuniku.

Trevírské římské památky společně s katedrálou sv. Petra a kostelem Panny Marie jsou od roku 1986 zapsány mezi světovými památkami UNESCO. Trevír, něm. Trier, je bezpochyby nejstarším německým městem, nápis na tvz. Červeném domě (Rotes Haus) na hlavním náměstí praví, že je Trevír dokonce o celých 1300 let starší než Řím. Podle doložených pramenů se přibližně ve 4.stol.před n.l. usadil v údolí řeky Mosely kmen Traverů. Kolem začátku našeho letopočtu tu Římané založili pozdně antické město, roku 177 byl hlavním městem provincie Gallia Belgica a v letech 285 – 395 rezidencí šesti římských císařů. Trevír odolal nájezdům Hunů, Franků i Normanů, značně ale utrpěl během válek v 17. století. Za 2.světové války byla zničena třetina města, obnova památek trvá dodnes.

Autor: Holly Hayes

Vstup do historického jádra města střeží od severu mohutná Černá brána (Porta Nigra), Římani ji postavili kolem roku 300. Se svými 30 metry výšky, 36 metry šířky a 21 metry hloubky patří Porta Nigra k největším a také k nejlépe zachovalým městským branám z doby Římské říše. Podle mnohých je i nejkrásnější, a to i přesto že původně světlý pískovec časem ztmavnul a že byla několikrát přebudována.

Hned u brány stojí románský klášter Simeonstiff z 11. století, s dvoupatrovou křížovou chodbou. Na stavbě je zajímavé její uspořádání do čtverce, které vytváří vnitřní dvůr. Ten ukrývá vzrostlou zahradu s vodotryskem a i zdi kláštera ze dvora jsou porostlé popínavými rostlinami. V Simeonově klášteře dnes sídlí Městské muzeum, jehož základ tvoří sbírky trevírských pánů. Expozice je velmi pestrá, zahrnuje církevní umění, gotické deskové malby, renesanční nábytek i sbírku antických lamp, egyptské sarkofágy nebo mumiové masky.

Od kláštera vede do centra Simeonova ulice, dovede nás až na hlavní náměstí (Hauptmarkt), které obklopují štítové, hrázděné i věžové domy. Náměstí se pyšní také renesanční kašnou a sloupem s křížem z roku 958. Východně od náměstí stojí cíl mnoha, především věřících turistů. Románský dóm sv. Petra s pokladnicí, který je spojen křížovou chodbou s kostelem Panny Marie (Liebfrauen), prvním gotickým kostelem v Německu.

Historie dómu začíná u samotné svaté Heleny (matky císaře Konstantina Velikého), která určila část svého paláce pro stavbu katedrály. Její syn zde roku 326 založil chrám, jehož základy můžete v dómě spatřit ještě dnes. Svatopetrský dóm byl v průběhu staletí mnohokrát poničen a přestavován, proto se v něm odrážejí všechny umělecké slohy. Chrám je krásný sám o sobě, jak architektonicky, tak vnitřní výzdobou, ukrývá také spoustu cenností. K největším lákadlům ale patří proslulá „Kristova tunika“, nutno říci „údajná“, neboť její pravost ověřit nelze. Svaté roucho nechal v roce 1196 zazdít trevírský arcibiskup do zdí zdejšího chrámu. Během staletí opustila svůj úkryt pouze třikrát, naposledy v roce 1996. Tuniku prý sundali z Krista ve chvíli, kdy ho sejmuli z kříže. V tomto případě není považována za relikvii, ale za důkaz, že Ježíš byl člověk. Z dómu projdeme křížovou chodbou do kostela Panny Marie, vznikl roku 1230 na základech  románské baziliky. V sousedství kostela je zpřístupněno Biskupské dómské a diecézní muzeum.

Autor: Jim Coulter

Jižně od dómu sv. Petra stojí impozantní římská bazilika, která byla za císaře Konstantina trůnním sálem, za vlády Franků královskou falcí, později hradem a od 19.století je dokonce evangelickým kostelem.Bazilika byla vybudována v roce 310, vedle římského Pantheonu je největší dochovanou stavbou z římské doby. K bazilice přiléhá zčásti barokní, zčásti renesanční Kurfiřtský palác (trevírští arcibiskupové byli „královskými voliteli“ od 13. století). Palácový park zdobí rokokové plastiky. Při jeho jižním okraji najdete zříceninu jedinečných císařských lázní ze 4. století. Tvoří ji zbytky pozdně antického paláce s lázeňskými a sportovními zařízeními. V raném středověku byly římské stavby součástí městského opevnění, později se bohužel staly zdrojem kamene pro stavby nové.

Nedaleko lázní můžete obdivovat nejstarší dochovanou římskou stavbu v Trevíru – amfiteátr vybudovaný kolem roku 100. Svého času sloužil jako kulturní stánek i místo soubojů gladiátorů se zvířaty. Ve středověku z něj ubírali kámen, a tak se zachovaly jen základy. Od amfiteátru vedou dvě ulice až k řece, u té najdete zbytky pozdně antických Barbařiných lázní a římský most. Ten je nejstarším mostem severně od Alp, na kterém je dodnes možný provoz. Stojí na místě ještě mnohem starších mostů, základy současné stavby jsou datovány kolem roku 150. Dochovalo se pět ze sedmi původních pilířů, zbytek mostu včetně spojů byl průběžně rekonstruován.    

Římské památky jsme vyčerpali, nelze však opomenout, že Trevír je také rodištěm Karla Marxe. Je tu po něm pojmenovaná ulice vedoucí do centra, kde stojí rodný dům a muzeum tvůrce ideologie socialismu. 

Trevír je v současnosti sídlem biskupa, univerzit, přístavním městem říčních lodí a turistickým centrem. Stotisícové město na řece Mosele v blízkosti hranic s Lucemburskem vyniká také vinařstvím. Za výlet stojí celé přilehlé údolí řeky Mosely, ve kterém se mezi vinicemi rozprostírají malebná městečka a vesničky, plné starých památek.

Autor: Lucie Kaspříková

Článek byl zobrazen 8 872 krát.