Památník Walhalla – síň cti a slávy

Památník Walhalla – síň cti a slávy

V německém Bavorsku se nedaleko Řezna vysoko nad tokem Dunaje vypíná unikátní historická stavba známá jako Walhalla. Tato novoklasická budova je nejvýznamnějším památníkem v zemi a má představovat síň slávy celého německého národa. Walhalla byla vystavěna jakožto upomínka na významné osobnosti německého jazyka v první polovině 19. století.

Návrat k antice

Památník Walhalla najdeme u obce Donaustauf, asi 10 kilometrů od turisticky velmi oblíbeného města Řezno (Regensburg), jehož historické jádro je od roku 2006 zapsáno na Seznam světového dědictví UNESCO. Je tak dalším atraktivním místem, které stojí za to v Bavorsku navštívit. Tuto ojedinělou monumentální historickou památku nechal v letech 1830 až 1842 postavit král Ludvík I. Bavorský podle plánů architekta Leo von Klenze. Základní kámen byl položen přesně 18. října roku 1830. Vzhledem k tomu, že byl tehdejší král Ludvík I. Bavorský velkým obdivovatelem antického Řecka a italské renesance, vystavěl v zemi mnoho neoklasicistních budov. Památník Walhalla je pak jakýmsi vrcholem jeho architektonického nadšení.

Snaha o posílení národního vědomí

Poté, co došlo za Napoleonovy éry k pádu Svaté říše římské národa německého (Sacrum Romanum imperium nationis Germanicae), měl mladý kníže Ludvík, korunní princ Bavorského království pocit, že musí udělat něco pro uctění památky všech Němců a posílení národní soudržnosti. Tehdy byla země totiž roztroušena do několika malých států a musela snášet porážky napoleonských armád. Začal sbírat busty významných osobností německého jazyka od konce starověku do počátku novověku.

Jakmile se Ludvík stal v roce 1825 králem, pověřil architekta Leo von Klenze, aby navrhnul obrovský památník, který by byl symbolem oživení německého cítění a řeči a do nějž by mohl svých již 60 nasbíraných bust německých velikánů umístit. Vznikla tak úchvatná stavba, jejímž vzorem se stal antický Pantheon. Stavba dostala název Walhalla podle sídla nejudatnějších padlých bojovníků, které známe z germánské mytologie. Reliéf na jižní římse Walhally znázorňuje vznik Německého spolku v roce 1815, na severní římse je zase vyobrazena bitva v Teutoburském lese, která se odehrála v 9. roce našeho letopočtu. Ke slavnostnímu otevření památníku došlo 18. října roku 1842, tedy po dlouhých 12 letech prací. Při otevření památníku se v něm nacházelo již 96 bust a 64 pamětník desek významných osob.

Přehlídka významných osobností

Památník Walhalla však nemá být připomínkou pouze válečníků, ale také umělců, světců nebo vědců. Osobnost, která má být do Walhally přijata musí splňovat několik náležitostí – musí být alespoň 20 let po smrti, musí jazykově spadat do germánských jazyků a vykonat něco významného na poli vědy, umění, politiky, sociální činnosti apod. Své místo na pamětní desce zde tak má nejen dávný náčelník Arminius, který v Teutoburském lese zvítězil nad římskými vojsky, ale také ostrogótský král Theodorich Veliký, francký král Chlodvík I., Mikuláš Koperník, skladatelka, spisovatelka, mystička a členka benediktinského řádu svatá Hildegarda z Bingenu či vlámský malíř Peter Paul Rubens.

Po druhé světové válce přibyli například Richard Strauss, Edith Steinová, protinacistická studentka Sophie Schollová či první poválečný německý kancléř Konrad Adenauer. Z významných osobností modernějších dějin můžeme jmenovat například Alberta Einsteina (1990), sestru Marii-Theresii Gerhardinger (1998) a Johanna Brahmse (2000). Některé osobnosti zde mají své busty, jiné jsou zapsány na pamětních deskách. Uprostřed haly pak stojí socha krále Ludvíka I., který s myšlenkou důstojného uctění památky velkých Němců přišel.

O tom, kdo bude do Walhally dále umístěn, rozhoduje od roku 1847 bavorská vláda. Ta sem již zařadila celkem 31 osob. V minulém roce tak bylo ve Walhalle již zapsáno 191 osob, z toho 12 žen a další každým rokem přibývají.

- jap -

Článek byl zobrazen 16 718 krát.