Würzburg – město plné klenotů

Würzburg – město plné klenotů

Po mnoho staletí kulturní centrum Evropy, dnes město pozoruhodných historických památek, tak by se dal stručně charakterizovat německý Würzburg. Ač zde stojí jeden architektonický klenot vedle druhého, na seznamu památek UNESCO najdete pouze jediný, který na něj ale bezesporu patří – barokní rezidenci bavorských arcibiskupů.

Würzburg je sevorobavorské město se 125 tis.obyvateli. Rozkládá se na obou březích řeky Mohan, proto je také významým říčním přístavem. Jeho historie sahá až do keltských dob, městská práva obdržel Würzburg roku 1030. Císař Fridrich Barbarossa povýšil zdejší biskupy na vévody a tím město na několik dalších století pasoval na kulturní centrum Evropy.

Dnes najdete historické jádro města na pravém břehu Mohanu. Z levého břehu vás do něj přivede Starý mohanský most vyzdobený dvanácti barokními sochami. Historické centrum má půlkruhový půdorys a obklopují ho krásné parky, které vyrostly na místě původních městských hradeb. Uchovala se zde řada barokních domů a paláců. Ulice vedoucí od mostu vás nejdříve dovede k radnici, kterou tvoří komplex budov z 13. - 19. století s gotickou věží. Nedaleko stojí kaple Panny Marie a celá ulice končí u původního románského dómu sv. Kiliána, který je považován za nejvýznamnější dílo německého stavebního umění přelomu 11. a 12.století. V jeho sousedství najdete románskou baziliku Neumünster. Východně od dómu nelze přehlédnout Rezidenci, opodál pak jedinečnou renesanční Starou univerzitu z 16.století a novobarokní Novou univerzitu z 19.století. Jako univerzitní klinika slouží barokně přestavěný Juliův špitál, ve kterém je dodnes přístupná rokoková lékárna.

Levému břehu Mohanu dominuje návrší Marienberg (266 m), se stejnojmennou pevností a svahy pokrytými vinicemi. Pevnost ukrývá Mohansko–franské muzeum s historickými a uměleckými sbírkami. Na úpatí Marienbergu stojí románsko-gotický kostel sv. Burkarda, od kterého vede vinicemi cesta a později schodiště s terasami až na sousední kopec s barokním poutním kostelem. Městské panorama vytváří nespočet dalších kostelů – gotické, barokní i novodobé, z 20. století.

Würzburg je ale spojován především s arcibiskupskou rezidencí, která je jednou z nejzdařilejších barokních staveb Německa a patří také k nejpozoruhodnějším evropským zámkům. Proto byla také roku 1981 zahrnuta na seznam světových památek UNESCO. Celý objekt je vrcholným dílem významného barokního stavitele B. Neumanna. Rezidence byla vybudována v letech 1719 – 1744 podle jeho plánů, později spolupracovali na jejím dokončení další slavní architekti.

Stavbu tvoří rozsáhlý komplex stejně vysokých patrových budov. Všechny jsou vzájemně propojené, mezi nimi jsou uzavřeny menší vnitří dvory a jeden velký dvůr (Ehrenhof). Celý areál obklopuje rozsáhlý park a dvorní zahrady z let 1770 - 1780, jejich celková šířka přesahuje 400 metrů. Východní zahradu zdobí kruhová kompozice s fontánou, jižní pak rozsáhlá oranžerie a skleníky. Po celém areálu je rozmístěno několik pozoruhodných barokních plastik a kovaných bran.

K nejcennějším prostorám Rezidence patří monumentální vstupní schodiště, dvorní kostel (Hofkirche) a Císařský sál (Kaisersaal). Celkem se v interiéru nachází pět velkých sálů, více než tři sta pokojů a jeden kostel. Ve sklepeních je místo pro uskladnění 1,4 miliónů litrů vína.

Nad proslulým vstupním mramorovým schodištěm uvidíte jedinečnou stropní fresku o ploše 750 čtverečních metrů. V roce 1753 ji vytvořil G. B. Tiepol a zobrazuje čtyři světadíly (Evropu, Asii, Afriku a Ameriku) formou alegorie postav a užitkových zvířat. Ve vstupním domě se nachází Bílý sál se štuky a Císařský sál, ve kterém prohlídka vstupního domu vrcholí. Jeho stěny jsou členěny mramorovými sloupy, strop zdobí fresky a křišťálové lustry. Honosnost sálu doplňují sochy a obrazy. Z Císařského sálu lze projít předpokojem zdobeným starými koberci do audienčního pokoje. Na jeho stěnách visí mimo jiné čtyři bruselské obrazové koberce se scénami ze života Alexandra Velikého. Za vidění stojí určitě také ložnice neboli Benátský pokoj a unikátní zrcadlový kabinet, jehož stěny a strop pokrývají zrcadla ve zlacených rámech a vy se díky nim můžete pozorovat ze všech stran.

V jižním i severním křídle Rezidence se nacházejí císařské pokoje, jejich dlouhou řadu uzavírá tzv. zeleně lakovaný pokoj. Severní boční křídlo obsahuje expozici obrazů Státní galerie. Prostory zahrnují šest výstavních pokojů a centrální síň. V jižním křídle Rezidence se nachází jeden z vrcholů barokního prostorového umění, a tím je zámecký kostel. Je zdoben zlatem a mramorem všech barev, dekoracím vládnou sochy a štuky. Má tři kupole s freskami od Bysse, malby nad bočními oltáři jsou dílem G. B. Tiepola.

V jižním křídle Rezidence sídlí největší německé univerzitní muzeum. Nese jméno Martina Wagnera, znalce umění a přítele krále Ludvíka I. Bavorského. Galerie zahrnuje okolo tří set německých, holandských a italských obrazů ze 14. až 19. století. Grafické sbírky obsahují 25 tisíc kreseb a tisků. V antickém oddělení si můžete prohlédnout řecké vázy, plastiky i staroegyptské nálezy.

O pokladech Würzburgu by bylo možné napsat ještě mnoho a mnoho stran, proto bude nejlepší, když se do města na Mohanu vypravíte a poznáte všechna jeho lákadla na vlastní oči! Případnou cestu si naplánujte kromě pondělků, kdy mají památky a muzea zavírací den.

Autor: Lucie Kaspříková

Článek byl zobrazen 16 728 krát.