Lübeck - za drsnými námořníky i sladkým marcipánem

Lübeck - za drsnými námořníky i sladkým marcipánem

O německém Lübecku slyšel každý z nás minimálně v hodinách dějepisu jako o „králi“ hanzy a významném přístavu Baltského moře. Dnes je město s tisícem památkově chráněných staveb světovou kulturní památkou pod ochranou UNESCO.

Na seznamu UNESCO má Lübeck své zastoupení od roku 1987. Figuruje na něm jako ucelený městský celek, kde se navzdory bombardování za 2.světové války zachovala struktura starého města s patricijskými domy z 15. a 16. století, kostely, cihlovou radnicí i slavnou Holštýnskou bránou.

Foto: Holštýnská brána

Lübeck najdete v německé spolkové zemi Šlecvicko-Holštýnsko, tedy na severu, téměř při pobřeží Baltského moře. S tím ho spojuje řeka Trave, díky které má Lübeck tak bohatou historii i současnost. Město vzniklo roku 1143 na místě sídla slovanských Vargů. Bylo vůbec nejstarším městským sídlem na Baltu. Od konce 13. století stál Lübeck v čele spolku hanzovních měst a to mu přineslo prakticky výsadní kontrolu nad obchodem v Baltském a Severním moři.

V Holštýnském přístavu (Holstenhafen) na řece Trave dnes kotví historické plachetnice. Řeka Trave na západě a kanál na východě obklopují ostrov Starého města. Kanály oddělují a zároveň chrání „ovál“ o rozloze dvou kilometrů čtverečních ze všech stran. Dřívější městské hradby připomíná pozoruhodná Holštýnská brána (Holstentor) na západním okraji městského jádra. Cihlová stavba vznikla v 15. století, má dvě válcovité věže, ve kterých jsou dnes muzejní expozice. Bránou se dříve do města vcházelo, nad vchodem si můžete přečíst latinské heslo: „Concordia Domi Foris Pax“ (svornost doma, mír venku).

Brána vede do Holštýnské ulice, které dominuje věž Petrského kostela. Ta slouží jako vyhlídková rozhledna a nabízí nezapomenutelný pohled na celé město. Nedaleko věže, v ulici Kleine Petersgrube, si zaslouží návštěvu světoznámé Muzeum loutkového divadla. Holštýnskou ulicí dojdete až na centrální náměstí (Markt) s cihlovou radnicí z 13. století, která je považována za jednu z nejpůsobivějších v Německu. Při procházce „starým“ Lübeckem stojí za povšimnutí množství nízkých průchodů do dvorků, kde se ukrývají miniaturní domky. Jejich výstavbou řešili v minulosti bohatí měšťané ubytování chudších obyvatel.

Lübeck by se dal směle nazývat také městem kostelů a muzeí. Hned za radnicí nelze přehlédnout obnovený monumentální kostel Panny Marie ze 13. století. Trojlodní gotická bazilika má dvě 125 metrů vysoké věže. Za tímto kostelem stojí rokokový dům Buddenbrookových, který je neodmyslitelně spojen se životem a dílem Thomase a Heinricha Mannových. Jejich rodina v něm žila padesát let, v současnosti je v něm expozice věnovaná dílu obou spisovatelů. V sousedství stojí zajímavý „Schabbelhaus“, který je typickým kupeckým domem.

Na Královské třídě láká k návštěvě například klasicistní Behnův dům (Behnhaus), ve kterém je přístupná sbírka malířství, sochařství a uměleckých řemesel. Nedaleký „Drägerhaus“ podává dokonalou představu o bydlení měšťanů v minulých stoletích. Na stejné ulici stojí už osm staletí špitál sv. Ducha, patřil k nejstarším středověkým špitálům a jako ústav péče o staré a nemocné slouží dodnes. Starobinec, špitál, hospic a sirotčinec v jednom areálu byl po celá staletí příkladem „sociálních služeb“ nejen pro Německo, ale i pro celou Evropu. Dnes si můžete při jeho návštěvě prohlédnout instalovanou světničku a velkou halu. V centrálním Dlouhém domě se pravidelně konají vánoční trhy a další akce.

Na druhé hlavní třídě (Breitestrasse) najdete například štítový Dům lodnického cechu, nezaměnitelně označený mosaznou plachetnicí na štítu. Od roku 1535 je známý jako „shromaždiště“ námořníků, od té doby až dodnes je v něm také hospoda! Dřevěné obložení a malované stropy jsou původní, pod nimi visí historické modely lodí, lodní lampy a lucerny. Proti věhlasnému domu lodníků poutá pozornost gotický kostel sv. Jakuba z přelomu 13. a 14. století, vybavený dvojími nádhernými varhanami z 16. století. Kaple je známá jako místo vzpomínek za všechny námořníky, kteří se nevrátili z moře. Symbolicky v ní leží záchranný člun ze ztroskotané školní plachetnice.

Cestou dále narazíte na dva další kostely – sv. Jiljí a biskupský dóm, který se pyšní 17 metrovým triumfálním křížem. Mezi oběma kostely stojí bývalý augustiánský klášter, dnes Muzeum sv. Anny. V rozsáhlém objektu, který dříve sloužil také jako chudobinec nebo káznice, je zpřístupněna prvotřídní galerie starého umění, s důrazem na křesťanská umělecká díla. V poschodí najdete předměty bytové kultury napříč staletími.

Ve stejné lokalitě sídlí ještě další dvě muzea – přírodovědné a národopisné. V novostavbě Přírodopisného muzea působí městský archiv, jehož počátky sahají do roku 1298. V expozicích si můžete prohlédnout savce a ptáky, žijící ve Šlesvicku-Holštýnsku. Svůj sál tu mají horniny a zkameněliny, a také hmyz. V akváriích a teráriích plavou a běhají živí tvorové. Národopisné muzeum obývá budovu bývalé zbrojnice z 16. století. Stálá expozice obsahuje sbírky z jurt a bazarů střední Asie, ukázky textilu a keramiky. V patře jsou k vidění nepravidelné výstavy.

Památek, muzeí a kostelů je v Lübecku skutečně nepočítaně, ale Lübeck to je také marcipán, a tak můžeme udělat za našim virtuálním výletem sladkou tečku. Mandlová pochoutka se ve městě vyrábí od roku 1530, po roce 1800 už se o Lübecku mluví jako o předním výrobci lahodného německého marcipánu. Starý recept, podle kterého se do těsta přidává celých šedesát procent mletých mandlí, získalo město z Blízkého východu díky dobrým obchodním vztahům.

Autor: Lucie Kaspříková

Článek byl zobrazen 7 642 krát.