Za nejkrásnější uměleckou architekturou a zahradní tvorbou

Za nejkrásnější uměleckou architekturou a zahradní tvorbou

Více než 500 hektarů nádherných parků a zahrad a 150 pozoruhodných staveb z let 1730 – 1917, to vše na pouhých šesti kilometrech povodí německé řeky Havoly mezi Berlínem a Postupimí, tvoří dohromady unikátní celek zařazený od roku 1990 do seznamu světových památek UNESCO.

Berlín, jako hlavní město Německa, asi není třeba dlouze představovat. Postupim (Postdam) je hlavním městem spolkové země Braniborsko a leží 30 kilometrů jihozápadně od středu německé metropole. Ukrývá se mezi jezery a lesy na řece Havola (Havel) a je známá především rozsáhlým komplexem zámků, parků a zahrad ve svém okolí. Celá oblast zahrnuje šest velkých parkových areálů se zámky a historickými objekty. 

Paví ostrov (Pfaueninsel)
Ostrov tvaru ptáka se zámkem a šlechtickým sídlem patří k Berlínu. Leží v tekoucích vodách Havoly a je unikátní svou historickou uzavřeností kombinovanou s přírodní rezervací. Paví ostrov je nejsevernější částí královských zámeckých areálů, rozkládá se v jihozápadním výběžku Berlína. Je dlouhý 1500 metrů a plochu 76 hektarů můžeme rozdělit do tří oblastí – v jihozápadní leží areál zámku, v centrální je zvěřinec a sever je otevřenou krajinou. Vstup do areálu je od jihozápadu z přístaviště. Vlevo od vchodu stojí patrový venkovský dům, který obýval královský zahradník. U něj  najdete i symbol obnovy zahrad – třísetletou vykotlanou lípu, z jejíhož středu roste mladá lípa vysazená v roce 1988. 

Zámek na ostrově byl postaven během jediného roku (1794) a měl představovat římské ruiny s věžemi. Čtyřpatrové věže s ochozy později spojil visutý litinový most, který funguje dodnes.  Exteriér i interiér měli symbolizovat návrat k přírodě. To se podařilo do důsledku snad jen v tzv. Okrouhlém kabinetu (Otaheitisches kabinett), který je vymalovaný jako bambusová chýše. Na podlaze je ornament představující průřez palmovým kmenem z devíti druhů dřeva. Na stěnách jsou výjevy z tropické přírody. Východně od zámku se rozkládá Zahrada růží, založená roku 1821, další - mladší – zahrada je vedle přístavu. V obou zahradníci pěstují neuvěřitelných 220 sort růží, mezi nimi stojí 56 metrů dlouhý skleník.

Z historie Pavího ostrova je zajímavé, že byl původně „Králičí“, protože se na něm chovali králíci pro královský dvůr. Poté kurfiřt daroval celé panství jistému chemikovi, který zde založil laboratoř. Chemik odešel, laboratoř vyhořela a ostrov spadl do vlastnictví sirotčince. Teprve král Fridrich Vilém II. nechal na ostrově roku 1793 založit zahradu a postavit zámeček. O dva roky později vysadil pávy a od té doby je ostrov „Paví“.

Sacrow
Areál zámku a parku Sacrow byl od roku 1961 až do sjednocení Německa v roce 1990 nepřístupný. Leží totiž přímo na hranici dřívějšího západu a východu. Celému výběžku, který nechal zcela přebudovat král Fridrich Vilém IV. roku 1840, dominuje zámek Sacrow skrytý mezi stromy. Významnou památkou této oblasti je přístavní kostel Heilandskirche přímo na ostrohu nad jezerem Jungfernsee. Stavba je obehnána sloupovým atriem a do jezera směřuje její průčelí. 

Glienicke
Na jihozápadním okraji Berlína, směrem k Postupimi, se rozkládá zámecký park Glienicke. Původní šlechtické sídlo stálo na místě dnešního zámku v polovině 18. století. Jeho majitelé ho dvakrát přestavovali než získal současnou podobu. Za 2.světové války byl zámek poničen a zůstal v něm jen zlomek původního vybavení. Zajímavý je Modrý rohový kabinet, který býval knihovnou prince Karla nebo Zelený salon princezny Marie se zachovalým původním nábytkem. 

Zahradu navrhl přední architekt J. P. Lenné, ukrývá spoustu porozuhodných staveb a doplňků. Příkladem je vyhlídka na sousední zámek Babelsberg tzv. „Velká zvědavost“, která je napodobeninou antického Lysikratova monumentu z Atén. U břehy řeky stojí kasino, dům zahradníka s vodojemem a dům námořníků určený pro posádky malých plachetnic. 

Babelsberg
Jižně od parku Glienicke leží při východním břehu jezera Tiefersee zámecký park Babelsberg. Dominantou areálu je zámek, který stojí na vyvýšenině v severní části areálu. Býval letní rezidencí prince Viléma (pozdějšího císaře Viléma I.). „Anglický“ zámek v novogotickém stylu byl dokončen až v roce 1849, přesto byl se své době první stavbou tohoto typu v Německu. Novogotické prvky vévodí i interiéru, nejvíce patrné jsou na oknech a klenbách sálů. Původně lesnatý vrch přeměnil v park opět architekt Lenné. V areálu Babelsbergu je roztroušena řada dalších staveb, např. novogotický Malý zámek, konírna nebo věž „Flatowturm“. 

Nová zahrada (Neuer Garten)
Novou zahradu najdete v severní části Postupimi kolem břehu jezera Heiligersee. Měla kontrastovat se zahradami Sanssoucci, proto se také jmenuje „Nová“. Architekt J. A. Eyserbeck využil krajiny a pohledu na město za jezerem a jednotlivé stavby do parku umístil velmi promyšleně. Kromě několika menších staveb stojí v areálu známý Mramorový palác a zámek Cecilienhof. 

Foto: Sanssouci

Mramorový palác (Marmorpalais) byl původně navržen jako vila přístupná přímo od jezera, nakonec byl rozšířen na trojkřídlý komplex. Jednopatrová budova z červených cihel má vyvýšenou kruhovou vyhlídku na jezero, mramorové jsou pouze dělící prvky jako například římsy. Vedle paláce stojí kuchyně, která vypadá jako ruina antického chrámu. 

Zámek Cecilienhof je poslední pruskou palácovou stavbou, dokončen byl teprve roku 1917. Dnes je v něm Památník Postupimské dohody. Ve Velkém sále proběhla na konci 2.světové války významná postupimská konference. Vybavení sálu zůstalo původní, včetně vlaječek účastnických zemí na stole.

Sanssouci
Areál Sanssouci („bez starosti“, název vymyslel král Fridrich II.) je ze všech největší, zaujímá téměř tři čtverečné kilometry a patří k nejkrásnějším souborům umělecké architektury a zahradní tvorby v Evropě. Současně je také památkově nejcennější oblastí v údolí řeky Havoly.  Skládá se ze čtyř na sebe navazujících parkových částí. Na východě to jsou Marlygarten a Lustgarten, směrem na západ se táhne Rehgarten a na jihu se rozkládá pak Charlottenhof.

Nejstarší, východní část parku se zámkem Sanssouci, galerií a čínským pavilonem byla založena roku 1744. Do výšky tu ční dvacetimetrový obelisk, u kterého je jeden z hlavních vstupů do areálu. Parkem vede na západ dva kilometry dlouhá Hlavní alej, končí u Nového paláce. Ten je nejrozsáhlejším monumentem areálu, stojí před ním další dvě stavby, Antický chrám a Chrám přátelství.

Zahradě Lustgarten vévodí nad terasami zámek Sanssouci, byl letní rezidencí krále Fridricha II. a jako hosté v něm pobývali mimo jiných také Voltaire nebo Mozart. Po bocích zámku stojí paláce Nové komory a Obrazárna. S Novými komorami sousedí Sicilská zahrada a Severní zahrada. V pozoruhodném historickém větrném mlýnu za Novými komorami je informační centrum a muzeum. Severní části zahrady Lustgarten dominuje Oranžerie, která sloužila jako zimní zahrada a rezidence vysoce postavených hostů. Od ní pokračují dvě paralelní lipové aleje k historické restauraci v Dračím domě a k Belvedéru.

Foto: Sanssouci

Od jihovýchodu se do parku přijíždí Braniborskou bránou ke vstupu Grünes Gitter, za ním stojí novorománský kostel Friedenskirche, postavený ke stému výročí zámku. Směrem k západu se postupuje podél Ředitelství zahrad k pozoruhodnému Čínskému čajovému pavilonu. Je to zelenozlatý kruhový pavilon se stanovou střechou a lucernou, na vrcholu sedí mandarín se slunečníkem. V paláci ředitelství bydlel a pracoval světoznámý zahradní architekt P. J. Lenné.

V jihozápadním areálu nazývaném Park Charlottenhof stojí stejnojmenný zámek, ve kterém jsou na stěnách malby ve stylu Pompejí. Východně leží jezero Maschinenteich, kterému dominuje areál Římských lázní, postavených podle antických vzorů. V antických komnatách se v létě konají výstavy. 

Pokud se vypravíte za památkami na řece Havole, naplánujte cestu nejlépe na jaro či léto. Většina z nich má otevřeno od května do října. V parku Sanssouci mají například 45 minutovou polední pauzu, jinde mají zavřeno určité pondělky v měsíci.

Autor: Lucie Kaspříková

Článek byl zobrazen 9 214 krát.